Alexandr Alexejevič Umancev
Studoval na Historické a filologické fakultě Charkovské univerzity. V r. 1920 se jako mladší důstojník dostal s oddílem generála N. T. Bredova do Polska, v témže roce odjel do Československa. V r. 1924 dokončil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal studovat v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského v Praze. Po r. 1945 učil ruský jazyk a literaturu na pražských gymnáziích a vysokých školách (ČVUT, Vysoká škola politická a sociální). Přednášel na první letní škole slavistů (1948). Je autorem několika učebnic ruského jazyka. Napsal řadu studií o česko-ruských literárních vztazích. Byl členem Ruské badatelské společnosti. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Dolní Krč; Praha II, Nové Město, R. Tyršové 32.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 273; Literární archiv PNP, f. Alexandr Alexejevič Umancev; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Zahradníková, Marta. Písemné pozůstalosti (fragmenty). Konstantin Alexandrovič Čcheidze, Sergej Jakovlevič Savinkov, Michail Alexandrovič Sukennikov, Alexandr Alexejevič Umancev, Valerij Sergejevič Vilinskij, Konstantin Konstantinovič Viskovatyj. LA PNP a Slovanský ústav, Praha 1993.