Vladimir Fotijevič Vasilkioti
Další varianty jména: Vasilkiotis,
V r. 1919 maturoval na gymnáziu v Simferopoli. Na začátku dvacátých let emigroval do Československa. V letech 1925 – 1931 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v r. 1933 získal titul doktora filozofie. Ve svých filozofických pracích se zabýval především problematikou etiky. V době německé okupace Československa zemřely jeho manželka a adoptovaná dcera, které byly židovského původu. Po válce se přestěhoval do Řecka, kde žili jeho příbuzní.
Otec: Fotij Ivanovič (dědičný čestný občan Jevpatorie). Bratr: N. F. Vasilkioti.
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 275; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Slovník českých filozofů. Red. J. Gabriel. Masarykova univerzita v Brně, Brno 1998; Жалнина-Василькиоти, Ирина Леонидовна. Родной земли комок сухой. Русский некрополь в Греции. Книжница – Русский путь, Москва 2012.