Valerij Sergejevič Vilinskij Valerij Sergejevič
Do Československa přijel společně s otcem a nevlastní matkou v r. 1923 z Bulharska. Studium na Masarykově univerzitě v Brně dokončil s titulem doktora filozofie. Pracoval jako právník v Brně. Byl členem Velehradské akademie. V r. 1932 se přestěhoval do Prahy a začal pracovat na presidiu vlády a na ministerstvu dopravy. Byl členem redakce časopisu Hlas. Zabýval se dějinami katolické církve, uniatským hnutím, římským právem, dějinami církve a ruskou duchovní kulturou. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR. Od konce druhé světové války do února 1948 byl tiskovým tajemníkem ministra dopravy. V únoru téhož roku se stal šéfem kabinetu ministra dopravy. Spolupracoval se Státní bezpečností. Jako dvojitý agent pracoval pro Bedřicha Pokorného. Před únorovým převratem byl v kontaktu s náměstkem sovětského ministra zahraničních věcí V. A. Zorinem. V některých pramenech je jeho jméno zmíněno v souvislosti se smrtí J. Masaryka. Byl považován za jednoho z nejúspěšnějších agentů StB. Pravděpodobně spáchal sebevraždu. Pseudonym: Valerian; krycí jméno: V – 101, AV – 6045, Karger.
Otec: S. G. Vilinskij. Matka: Pelagija, rozená Kuksina (? – okolo 1903). Manželka: Vojtěška, rozená Žižková (17. 8. 1903 –?; manželství bylo uzavřeno 29. 10. 1932.). Děti: Rita-Marija; Sergej.
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha VII, Holešovice-Bubny, Nad Štolou 6; Praha II, Nové Město, Riegrovo nábřeží 24; Praha I, Staré Město, Valentinská 7.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 277; Literární archiv PNP, f. Vilinskij V. S.; Zemský archiv v Opavě. f. Vilinskij V. S.; Archiv bezpečnostních složek, f. Vilinskij, Valerij (16. 06. 1903); Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Gazdík, Jan – Navara, Luděk. Muž, který pomohl udělat převrat. In: Mladá fronta Dnes, 25. 2. 2008; Hultsch, Anne. Ein Russe in der Tschechoslowakei. Leben und Werk des Publizisten Valerij S. Vilinskij (1901–1955). Böhlau, Köln 2010; Pospíšil, Ivo. Rodina Vilinských v Československu: Valerij Vilinskij k některým jevům české literatury. In: Slavica litteraria, 2017, roč. 20, č. 2, s. 39 – 47.