Vasilij Nikitič Achremenko
Zúčastnil se polsko-sovětské války. Po porážce sovětské armády emigroval do Berlína, kde pracoval v redakci novin Golos Rosii. V r. 1923 se přestěhoval do Československa. Nejprve se živil jako zemědělský dělník v okolí Karlových Varů, od r. 1925 byl zaměstnán jako poslíček a zapisovatel odchozí korespondence v Ruském zahraničním historickém archivu v Praze. 1. července 1932 ze zaměstnání na vlastní žádost odešel. V témže roce získal československé občanství. Od r. 1935 byl členem výboru strany Rolnické Rusko. Za 2. světové války pracoval v podniku Jawa v Praze na Pankráci. V r. 1944 se účastnil komunistického protifašistického odboje, na konci téhož roku byl zatčen a internován v koncentračním táboře v Terezíně. Krátce po návratu na následky věznění zemřel.
Otec: Nikita Achremenko.
Manželka: 1. Anna, rozená Hladíková (? – 1926; manželství bylo uzavřeno v r. 1925); 2. Růža, rozená Weilová (1892 – 1953).
Děti: Jan, též Ivan (6. 8. 1925, Praha – 2003, Praha; zámečník. Od r. 1948 překladatel vyšetřovacího sektoru StB.).
viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996
Praha XIII, Vršovice, Jiřího z Poděbrad 37; Praha XII, Královské Vinohrady, Čáslavského 15
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce
Slovanská knihovna, f. RZIA
Soukromý archiv A. Kopřivové
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001
Kalous, Jan. Ve službách sovětských poradců. Tlumočníci Jan (Ivan) Achremenko a Petr Bechyně. Paměť a dějiny. Revue pro studium totalitních režimů, 2012, 6, č. 4, s. 76 – 83