Alexandr Valentinovič Amfitěatrov


Další varianty jména: Pseudonym: Old Gentleman, Moskovskij Faust, dr. Mason, Amfi, Mefistofel iz Chamovnikov, Sjurpriz, Spiritus Familiaris. ,
* 14. 12. 1862 Kaluga, † 26. 2. 1938 Levanto, Itálie
prozaik, dramatik, novinář, překladatel

Vystudoval Právnickou fakultu Moskevské univerzity (1885) a v letech 1886 – 1887 studoval zpěv v Itálii. Do r. 1889 zpíval v divadlech v Tiflisu a Kazani, a současně spolupracoval s řadou novin a časopisů. V r. 1904 poprvé emigroval, žil ve Francii a Itálii. Po návratu do Ruska v r. 1916 učil literaturu v Gercenově pedagogickém institutu a na gymnáziu. V srpnu 1921 znovu emigroval přes Finsko do Německa, od 25. října téhož roku žil v ČSR. Své práce publikoval v mnoha periodikách (Za svobodu!, Vozrožděnije, Rul, Segodňa, Utro, Šanchajskaja zarja apod.). Překládal z několika jazyků. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, čestným členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Svobodný zednář (v letech 1905 – 1908 byl členem francouzské lóže Cosmos № 288). Po r. 1922 žil v Levantu v Itálii.

Rodinní příslušníci

Otec: Valentin Nikolajevič Amfitěatrov (1836 – 1908, protojerej)

Matka: Jelizaveta Ivanovna, rozená Čuprova

Manželka: 1. Alexandra Nikolajevna, rozená Levickaja (1858 – 1947; zpěvačka, učitelka hudby); 2. I. V. Amfitěatrova

Děti: z 1. manželství: V. A. Amfitěatrov-Kadašev; z 2. manželství: Daniil (29. 10. 1901, Petrohrad. – 7. 6. 1983, Řím, Itálie; dirigent, hudební skladatel; v dětství se spolu s rodinou přestěhoval do Itálie, v r. 1921 studoval v Praze na konzervatoři. V r. 1922 se vrátil do Itálie.); Maxim (27. 2. 1907, Paříž, Francie – 12. 9. 1990, Levanta (La Spezia), Itálie; violoncellista); Roman (1907? – ?; duševně nemocný); nemanželská dcera Sabina.

Dílo

viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996

Literatura

Словарь русских зарубежных писателей. Сост. Булгаков, Валентин Федорович. Norman Ross Publishing Inc., New York 1993

Казак, Вольфганг. Лексикон русской литературы XX века /​Lexikon der russischen Literatur ab 1917. РИК «Культура», Москва 1996

Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011

Autoři záznamu Běloševská Ljubov; Hašková Dana