Nikolaj Alexandrovič Antipov

* 25. 11. 1889 Trosťanec (Smorodino) v Charkovské gubernii, † 1947 SSSR
spisovatel, novinář, esejista, osoba veřejně činná

Po maturitě na gymnáziu v Charkově v r. 1909 začal studovat v charkovském Technologickém institutu. Od r. 1917 byl členem strany Národní svoboda. Během občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě u praporu železničního vojska Ozbrojených sil Jižního Ruska a u námořnictva. V r. 1920 byl evakuován do Tunisu (Bizerta). Byl předsedou severoafrické pobočky Svazu ruských studentů ve Francii (1921 – 1922). Spolupracoval s novinami Studěnčeskij listok a s časopisem Žili – byli, které vycházely v Tunisu. Do Československa přijel v r. 1922 jako delegát 2. sjezdu Jednoty ruských emigrantských studentských organizací. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu v Praze (1927). Byl členem Ruského demokratického studentského svazu a politické strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce a sekretářem a posléze místopředsedou Jednoty ruských emigrantských studentských organizací (1924 – 1930). Byl jedním z redaktorů pražského časopisu Svoimi puťami (1925 – 1926), spolupracoval s redakcí berlínského časopisu Vestnik Kresťjanskoj Rossiji. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR. V r. 1926 byl jedním z organizátorů a účastníků Sjezdu ruských studentských emigrantských organizací, který se konal v Paříži. V letech 1932 – 1938 pracoval na Podkarpatské Rusi v redakci časopisu Karpatorusskij golos. Své články publikoval v užhorodských novinách Russkij narodnyj golos. V noci ze 17. na 18. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ a deportován do SSSR. Byl odsouzen v rámci procesu s S. S. Maslovem a jeho spolupracovníky. 31. května 1946 byl jako jediný z této skupiny odsouzen k trestu smrti a byl zastřelen. 23. června 1992 byl rehabilitován.

Rodinní příslušníci

Manželka: Antipova Galina Petrovna (manželství bylo uzavřeno v r. 1927, v r. 1939 bylo rozvedeno).

Dílo

viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Praha XIX, Bubeneč, Na magistrále 29; Praha II, Nové Město, Příčná 2.

Archiv

Národní archiv, f. Oni byli první

Государственный архив Российской федерации, ф. 5934

Soukromý archiv A. Kopřivové

Literatura

Словарь русских зарубежных писателей. Сост. Булгаков, Валентин Федорович. Norman Ross Publishing Inc. New York, 1993

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000

ibid, 1930 – 1939. T. 2, Славянский институт АН ЧР, Прага 2001

Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/​[on-line]. 

Autoři záznamu Běloševská Ljubov; Hašková Dana