Andrej Alexandrovič Argunov


Další varianty jména: vlastním jménem Voronovič Andrej Alexandrovič,
* 1866, podle jiných pramenů 1867 Irkutsk, podle jiných pramenů Jenisejsk, † 7. 11. 1939 Praha
politický a veřejný činitel, publicista

Pocházel ze šlechtické rodiny. Byl představitelem narodovolců, později jedním z vůdců Strany socialistů-revolucionářů (eserů) (1905 – 1908 člen Ústředního výboru strany). Vystudoval Právnickou fakultu Moskevské univerzity. V r. 1886 založil Svaz socialistů-revolucionářů v Saratově a nelegálně vydával stranické noviny Revolucionnaja Rossija. V r. 1901 byl vypovězen na Sibiř. V r. 1905 se mu podařilo uprchnout do zahraničí. Po Únorové revoluci v r. 1917 se vrátil do Ruska a začal spolupracovat s redakcí novin Volja naroda. Po Říjnové revoluci vstoupil do Svazu obrození Ruska a zároveň se stal místopředsedou Ufského direktoria (1918). V r. 1919 emigroval přes Čínu do Francie a dále do Československa. V letech 1922 – 1924 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů, žijících v ČSR. V r. 1922 vystoupil ze Strany socialistů-revolucionářů a stal se jedním ze zakladatelů a vůdců strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce (v r. 1934 členství ve straně ukončil). Od r. 1923 byl členem výboru Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům). Byl redaktorem časopisu Vestnik Kresťjanskoj Rossiji a spoluredaktorem berlínských novin Rul´. Publikoval v časopise Sovremennyje zapisky a v novinách Poslednije novosti. Byl místopředsedou Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1923 – 1924). Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.

Rodinní příslušníci

Otec: Voronovič Alexandr

Manželka: Marija Jevgeňjevna (1875, Simbirsk – ?; pedagožka. V letech 1922 – 1935 učila dějepis v Ruském reálném reformním gymnáziu ve Strašnicích. Členka Svazu ruských pedagogů v ČSR.)

Dílo

viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Praha XI, Žižkov, Tomkova 34; Praha XIII, Strašnice, Kralická 18.

Archiv

Государственный архив Российской федерации, ф. 6075

Literatura

Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928

Словарь русских зарубежных писателей. Сост. Булгаков, Валентин Федорович. Norman Ross Publishing Inc. New York, 1993

Политические партии России. Конец XIX – первая треть XX века. Энциклопедия. РОССПЭН, Москва 1996

История «белой» Сибири в лицах. Биографический справочник. Под ред. Р. В. Дегтяревой. Нестор, СПб 1996

Hildermeier, Manfred. The Russian Socialist Revolutionary Party before the First World War. St. Martin’s Press, New York 2000

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000

ibid, Т. 2. 1930 – 1939, Славянский институт АН ЧР, Прага 2001

Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/​[on-line]

Autoři záznamu Běloševská Ljubov; Hašková Dana