Georgij Veniaminovič Studencov

Účastnil se první světové války. V r. 1916 absolvoval Pavlovské vojenské učiliště a poté sloužil jako poručík v Kornilovově dělostřelecké divizi. Během občanské války sloužil Ozbrojených silách Jihu Ruska v Drozdovově divizi. V r. 1920 byl s armádou evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, odkud následně odjel do Bulharska. Od r. 1922 žil v Československu. Vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze (1929). Byl zaměstnán jako rýsovač ve stavební firmě v Praze na Smíchově. Byl členem Jednoty ruských studentů, absolventů vysokých škol v ČSR, Svazu ruských studentů v ČSR, Ruského vševojenského svazu, Odborového svazu ruských inženýrů a techniků v protektorátu Čechy a Morava, členem vedení Spolku Gallipolců v Praze (od r. 1937) a tajemníkem Gallipolského svazu. 10. července 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a odsouzen k deseti letům v nápravně pracovních táborech. V r. 1955 se vrátil do Prahy. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.