Alexandr Isaakovič Tarasevič

V r. 1912 maturoval na 2. kyjevském gymnáziu. V letech 1912 – 1916 studoval na Matematické fakultě Univerzity sv. Vladimíra v Kyjevě a poté na Vojenské alexandrovské inženýrské škole a na Škole pro důstojníky elektrotechniky. V letech 1916 – 1919 působil jako docent matematiky na kyjevské univerzitě, v letech 1918 – 1919 byl profesorem matematiky Kyjevského polytechnického institutu. Účastnil se občanské války, sloužil jako radiotelegrafista ve štábu 1. armádního sboru Ruské armády. V r. 1920 byl evakuován na poloostrov Gallipoli. Stal se členem tamní pobočky Ruské akademické skupiny a vedl matematické a elektrotechnické kurzy, které tam pořádala. Poté odjel do Bulharska a odtud do Československa. Od r. 1922 přednášel na Českém vysokém učení technickém matematiku a mechaniku pro ruské studenty. Od prosince 1925 až do odchodu do penze v r. 1958 pracoval jako konstruktér ve Škodových závodech. V letech 1930 – 1933 studoval na Německé vysoké škole technické v Praze. V r. 1946 získal československé občanství. Byl členem vedení Gallipolského krajanského spolku v Praze, Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR, Gallipolského svazu v Praze a členem rady Ruské vědecké akademie. V r. 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ a deportován do filtračního tábora NKVD v Ratiboři, odkud se po propuštění vrátil do Prahy. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.