Vasilij Vasiljevič Tarnovskij
Absolvoval Michajlovské dělostřelecké učiliště (1899) a poté sloužil na Kavkaze. Účastnil se rusko-japonské a první světové války. Vynalezl tzv. Taranovského dělo pro protivzdušnou obranu. V r. 1915 byl velitelem automobilové jednotky protivzdušné obrany. Od září 1916 velel dělostřelecké škole protiletecké obrany pro důstojníky při Vojenské škole manévrových leteckých soubojů v Jevpatorii, v r. 1918 organizoval výcvikové kurzy střelby protiletecké obrany v Kerči. Účastnil se občanské války. V letech 1918 – 1919 sloužil v ukrajinské armádě a poté v Ozbrojených silách Jihu Ruska. 1. listopadu 1920 byl evakuován do Konstantinopole, odkud následně odjel do Francie. Na pozvání ředitelství Škodových závodů přijel v říjnu 1922 do Československa. V letech 1922 – 1936 pracoval ve Škodových závodech jako projektant a referent povelových přístrojů a zabýval se vývojem zařízení pro střelbu na vzdušné cíle. Byl členem Spolku důstojníků dělostřelců. Zemřel během služební cesty do Turecka. Je pohřben na hřbitově v Plzni.
Manželka: Varvara Ľvovna, rozená Chanykova (1. 11. 1882, Stojanovo v Odojevském újezdu v Tulské gubernii – po lednu 1940; do Československa přijela za manželem v květnu 1923. Manželství bylo uzavřeno 21. 2. 1907 v Nikolsku.). Děti: Michail (24. 12. 1907, Carské Selo – 18. 1. 1946, Postupim, Německo; v listopadu 1920 emigroval do Konstantinopole a v prosinci téhož roku odjel do Francie, kde studoval. Do Československa přijel společně s otcem v říjnu 1922 a pokračoval ve studiu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Byl zaměstnán ve Škodových závodech jako konstruktér. Zemřel ve vězení v Postupimi.); Marija (30. 5. 1909, Carské Selo – ?, USA; do Československa přijela s matkou v květnu 1923. Studovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové.).
Řád sv. Vladimíra s meči.
Plzeň, hotel Waldek, Smetanovy sady 1; Doudlevecká tř. 31; Koperníkova 57, Jendova 2.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 266; Státní okresní archiv Plzeň, f. Škodovy závody, osobní spis; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Российская государственная библиотека, Москва 2005.