Leontij Viktorovič Temnikov
Pocházel z dědičné šlechty. Vystudoval kadetní školu v Tiflisu (1900) a Pavlovské vojenské učiliště. (1902). Jako důstojník sloužil nejprve u grenadýrského pluku a poté u Zvláštního sboru pohraniční stráže. 1. listopadu 1920 emigroval do Turecka a od r. 1921 žil v Československu. Byl zaměstnán v Zemědělské jednotě. Byl majitelem pražské ruské restaurace Medveď. Byl členem Svazu ruských válečných invalidů v Československu a Svazu účastníků Velké války v Praze.
Otec: Viktor Leonťjevič (1856 – ?; voják z povolání). Sourozenci: G. V. Temnikov; Margarita Viktorovna Vojcechovskaja (? – 1967, USA; manželka generála S. N. Vojcechovského. Po válce žila v Německu a od r. 1952 v USA). Manželka: Irina Semjonovna (8. 9. 1897, Baku – ?). Děti: Viktor (1921 – ?; odjel do USA.); Irina (27. 10. 1923 – ?).
Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1907).
Praha II, Nové Město, Na Florenci 27; Písek.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 267; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 2. Российская государственная библиотека, Москва 2006.