Nikolaj Nikolajevič Terleckij

* 26. 9. 1903 Petrohrad, † 18. 8. 1994 Curych, Švýcarsko
prozaik, dramatik, scénárista

Od r. 1914 studoval na Michajlovské dělostřelecké škole, na Moskevské kadetní škole a poté na 2. kadetní škole Petra I. v Petrohradě. Po jejím uzavření po revoluci v r. 1917 odjel za svojí matkou do Kyjeva. V červenci 1918 se dobrovolně přihlásil do Dobrovolnické armády, ale kvůli nízkému věku byl poslán do přípravné kadetní školy v Tuapse. Tam onemocněl tyfem a po propuštění z nemocnice se několik měsíců toulal po Krymu. Nakonec nastoupil do kadetní školy ve Feodosii. V r. 1920 emigroval do Konstantinopole. Začal studovat na tamním Ruském gymnáziu Všeruského svazu měst a společně s ním přijel v r. 1921 do Československa do Moravské Třebové. V r. 1928 odmaturoval a začal studovat na Českém vysokém učení technickém v Praze, odkud přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V r. 1930 univerzitu opustil. Byl členem literárního uskupení Poustevna. Pracoval v Karpatoruském divadle v Mukačevu, učil latinu a matematiku na českých školách (1932 – 1945 a na začátku padesátých let), působil v baletním souboru Nového německého divadla v Praze a v ruském divadle v Užhorodu. Pracoval v archivu Ruského kulturně-historického muzea (1940). V květnu 1945 byl zatčen NKVD a po výslechu byl propuštěn. V letech 1945 – 1947 pracoval jako překladatel pro Z. Fierlingera na předsednictvu vlády. V r. 1947 získal československé občanství. Byl redaktorem rubriky zahraničí literatury Mladé fronty a knihovníkem v Národním muzeu. Byl členem Československého syndikátu spisovatelů a Svazu československých spisovatelů. V r. 1965 emigroval do Rakouska a od r. 1966 žil ve Švýcarsku.

Rodinní příslušníci

Otec: Nikolaj Vasiljevič (? – 1914; voják z povolání, podplukovník Generálního štábu). Matka: Lidija (Adelaida) Adoľfovna, rozená Pruss. Manželka: 1. Neonila (Nelly) Sergejevna, rozená Ržandovskaja (1908, Petrohrad – ?; manželství bylo uzavřeno na podzim r. 1928 v Praze); 2. Taťjana Dmitrijevna, rozená Semjonova (1913 – březen 1938; zemřela na tuberkulózu. Manželství bylo uzavřeno v březnu 1938.); 3. Anna, rozená Sibernáglová (1907 – ?; překladatelka; manželství bylo uzavřeno v r. 1945, rozvedeno bylo v r. 1948); 4. Jitka, rozená Houšková, v 2. manželství Henrychová (1921 – ?; scénáristka. Od r. 1968 žila ve Švýcarsku.).

Dílo

Šest metrů úsměvu. Čin, Praha 1946; Den osmý. Za svobodu, Praha 1947. 297 s.; Nejkrásnější země. František Borový, Praha 1948. 168 s.; Vítr se vrací. Svobodné noviny, Brno 1948. 168 s.; Don Kichot ze Sodomy. Cramerius, Praha 1986. 286 s.; Curriculum vitae. Torst, Praha 1997. 224 s.

Adresa

Moravská Třebová, tábor; Velká Chuchle 84, 105; Praha XIX, Dejvice, Dejvická 516; Roztoky 132; Horní Černošice 9; Mukačevo.

Literatura

Terlecký, Nikolaj. Curriculum vitae. Torst, Praha 1997; «Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Русский путь, Москва 2006. 

Autoři záznamu Běloševská Ljubov, Hašková Dana