Leonid Michajlovič Tichvinskij

Pocházel ze šlechtické rodiny. Střední vzdělání získal na 4. kyjevském gymnáziu a na Reálném učilišti K. Maje. Začal studovat na Polytechnickém institutu v Petrohradě, poté přešel na kadetní školu a na vojenské učiliště. Bojoval v první světové válce. Během občanské války vstoupil do Dobrovolnické armády a účastnil se bojů v jižním Rusku. V listopadu 1920 byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. V r. 1921 pracoval v Konstantinopoli jako šofér. V listopadu téhož roku přijel do Československa. Vystudoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze. V době studií byl členem fotbalového mužstva S.-K. Rus. V r. 1929 odjel do USA, kde až do r. 1941 pracoval v Pittsburghu u firmy Westinghouse jako konstruktér. Za druhé světové války se věnoval projektování nových typů ponorek a problematice tankování námořních plavidel na širém moři. V r. 1946 byl jmenován mimořádným profesorem Washingtonovy univerzity v Saint Louis, v letech 1948 – 1963 byl profesorem mechaniky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a v letech 1963 – 1966 ředitelem Studentského centra v pobočce Kalifornské univerzity v Göttingenu. Byl držitelem 19 patentů a autorem řady vědeckých prací. Je pohřben na místním hřbitově v Saint Louis.