Alexandr Alexandrovič Turincev
Od r. 1906 studoval na Vladimirském klasickém gymnáziu. Po maturitě v r. 1914 začal studovat na Právnické fakultě Moskevské univerzity, v r. 1916 se jako dobrovolník zapsal do vojenské školy a po jejím absolvování byl v hodnosti podporučíka poslán na frontu. Po demobilizaci v únoru 1918 pracoval ve Vladimirském družstevním spotřebitelském svazu. V únoru 1919 byl povolán do Rudé armády, v květnu téhož roku přeběhl se svojí baterií k armádě generála N. N. Judeniče. V r. 1920 přešel s částí armády přes Litvu do Polska. V červnu téhož roku vstoupil ve Varšavě do Lidové dobrovolnické armády, ve které bojoval až do jejího rozpuštění (1921). Poté vystřídal řad zaměstnání: pracoval v dopravní kanceláři ve firmě General Yudenich Company a jako sanitář, byl tanečníkem, zpíval ve sboru. Publikoval v časopise Svoboda. Byl členem literárního kroužku Taverna básníků a členem vedení Ruského opatrovnického výboru v Polsku a Svazu ruských studentů ve Varšavě. V dubnu 1922 odjel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu v Praze (1925). Zabýval se redaktorskou a vydavatelskou činností, účastnil se kulturních a vzdělávacích akcí. Publikoval v časopisech Studenčeskije gody, Gody, Svoimi puťami, Versty, Volja Rossii a v novinách Za svobodu, Dni a Poslednije novosti. Byl členem literárního uskupení Poustevna, Svazu ruských studentů v ČSR a tajemníkem Ruského demokratického studentského svazu, Jednoty ruských emigrantských studentských organizací v ČSR a Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR. Na začátku r. 1926 odjel do Francie. V r. 1931 dokončil studium na Pravoslavném teologickém institutu sv. Sergeje v Paříži a byl vysvěcen na kněze. Od r. 1953 byl představitelem církevní obce klášterního domu Tří svatých. V r. 1955 byl vysvěcen na protojereje. V r. 1966 získal francouzské občanství. Je pohřben na hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.
Otec: Alexandr Alexandrovič (polesný Údělné správy). Matka: Anna Lukinična, rozená Poljakova. Manželka: Taťjana Viktorovna, rozená Milobendzskaja (24. 1. 1913, v okrese Vladivostok – 17. 1. 1950, Paříž, Francie; osoba veřejně činná; manželství bylo uzavřeno v r. 1939 ve Francii). Děti: Alexandr (26. 2. 1942, Paříž, Francie – 2. 7. 2014, Lausanne, Švýcarsko; podnikatel, filantrop); Marija (2. 8. 1944, Paříž, Francie; arabistka, pedagožka).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996; Поэты пражского «Скита». Сост., вступ. слово, коммент. О. М. Малевича. «Росток», Санкт-Петербург 2005; «Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006.
Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
«Скит». Прага. 1922 – 1940. Антология. Биографии. Документы. Под общ. ред. Л. Белошевской. Славянский ин‑т АН ЧР, Русский путь, Москва 2006; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].