Nikolaj Fotijevič Vasilkioti
Maturoval na gymnáziu v Jevpatorii. V r. 1919 vstoupil do Dobrovolnické armády. V r. 1920 byl s armádou evakuován do Konstantinopole a v r. 1921 přijel do Československa. Vystudoval obor strojní inženýrství na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Po dokončení studií byl od ledna 1929 do května 1930 zaměstnán ve Škodových závodech v pobočce v Hradci Králové jako samostatný konstruktér v oddělení pro hospodářské využití paliv. Pracoval na konstrukcích, jejich výpočtech, projektech a dispozicích všeho druhu. V r. 1930 odjel do Kanady.
Otec: Fotij Ivanovič (dědičný čestný občan Jevpatorie). Bratr: V. F. Vasilkioti.
Horní Počernice, hotel Monopol; Hradec Králové, Školská 294.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 275; Státní okresní archiv Plzeň, f. Škodovy závody, osobní spis; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).