Kirill Dmitrijevič Vergun
Do Československa přijel v r. 1921 společně s otcem. V letech 1921 – 1922 studoval na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové, studium dokončil na pražském ruském gymnáziu v r. 1926. Vystudoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Byl zaměstnán ve Škodových závodech. Byl předsedou Národního svazu nového pokolení – Národního svazu práce a členem výkonného výboru Národního svazu práce. Ve třicátých letech byl pod policejním dohledem kvůli podezření ze sympatií k fašismu. V r. 1936 odjel do Bělehradu, v r. 1941 přesídlil do Berlína. Na konci druhé světové války byl zatčen gestapem. Po návratu z koncentračního tábora zahynul při bombardování Plzně.
Otec: D. N. Vergun. Matka: Věra Nikolajevna, rozená Novosilceva (14. 9. 1875, Karcevo – 4. 10. 1962, Bridgeport, stát Connecticut, USA; pedagožka, osoba veřejně činná. Ve Vídni pracovala v redakci časopisu Slavjanskoje dělo a vyučovala ruštinu. V r. 1907 se vrátila do Ruska. Do Československa přijela v r. 1921. Aktivně se účastnila společenského a kulturního života ruské emigrace. V letech 1922 – 1926 byla členkou Svazu ruských pedagogů v Československu. V r. 1940 odjela do Království Jugoslávie a poté do USA. Je pohřbena v ruském pravoslavném Novo-Divjejevském klášteře v Nanuetu.). Manželka: Věra Dmitrijevna, rozená Barsova. Děti: Andrej (?, Bělehrad, Království Jugoslávie).
Praha XIX, Bubeneč, Bučkova 29.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 276; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 1. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001.