Jevgenij Feofilovič Djukov
Středoškolské vzdělání získal v Charkovském semináři (1914). Za první světové války sloužil v armádě pod velením generála L. G. Kornilova. Začal studoval na Lékařské fakultě Charkovské univerzity, po vypuknutí občanské války sloužil jako důstojník v Dobrovolnické armádě. V listopadu 1920 byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. Od listopadu 1921 do ledna 1923 žil v Bulharsku, prvních sedm měsíců sloužil jako voják, po rozpuštění armády se živil jako dělník. V lednu 1923 přijel do Československa. V r. 1928 dokončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1928 – 1929 pracoval jako chirurg praktikant na 2. gynekologicko-porodnické klinice v Praze, v r. 1929 si otevřel soukromou praxi. Získal československé občanství. Zpíval v pěveckém sboru S. A. Žarova, od začátku dvacátých let byl členem Všestudentského ruského pěveckého sboru A. A. Archangelského, od konce 30. let do poloviny r. 1942 jeho dirigentem. Se sborem koncertoval v Praze, Užhorodě a Mukačevu, koncerty rovněž nahrával pro rozhlas. Za války byl redaktorem časopisu Russkij vrač v Čechii i Moravii. V zimě r. 1944 byl zatčen gestapem a do 5. května 1945 vězněn. 14. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ. V červnu téhož roku zachránil při těžkém porodu manželku i dítě ruského velitele kontrarozvědky v Praze, a díky tomu byl propuštěn. Po válce pracoval jako závodní lékař ve Škodových závodech a v boxerském klubu v Praze. Zemřel na infarkt. Je pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze.
Otec: Feofil Petrovič (kněz v Kupjansku v Charkovské gubernii). Matka: Marija, rozená Pavlova-Siľvanskaja. Manželka: 1. Jevgenija Martynovna, rozená Zdrojkovskaja, v 1. manželství Paškovskaja (manželka N. P. Paškovského), ve 3. manželství Stratonova (9. 10. 1898, Orgejev – 1997; lékařka. 1. října 1921 emigrovala do Polska, v únoru 1922 přijela do Československa. Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.); 2. Erika (1920 – okolo 1975; porodní asistentka). Děti: z 2. manželství: Jevgenija, provdaná Číhalová (13. 5. 1944, Praha); Vladimir (20. 4. 1945, Praha – 27. 6. 1972, Vševily, okr. Příbram. Je pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze.).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha XVI, Smíchov, Mozartova 1769; Praha XV, Podolí, Dvorce 5.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 189; Государственный центральный музей музыкальной культуры им. М. И. Глинки, ф. 184; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Православная энциклопедия. Под ред. Патриарха Московского и всея Руси Кирилла. Т. 16, Церковно-научный центр «Православная Энциклопедия», Москва 2007; Rovenský, Jozef – Vítek, Peter – Harbuľová, Ľubica – Vajó, Július – Čech, Pavel – Bernadič, Marián. Ruskí a ukrajinskí lekári v Česku a na Slovensku. SAP – Slovak Academic Press, s.r.o., Bratislava 2016; Добушева, Марина. Библейская притча. История семьи Евгении Чигаловой. In: www.ruslo.cz/articles/865/ [on-line].