Sergej Jakovlevič Efron

* 29. 9. 1893 Moskva, † 16. 10. 1941 SSSR
publicista, spisovatel, politik, redaktor, vydavatel

Po maturitě na Polivanovském gymnáziu začal studovat na Historicko-filologické fakultě Moskevské univerzity. V r. 1914 odešel na frontu, kde sloužil jako pomocný zdravotník v sanitárním vlaku. V r. 1917 absolvoval junkerské učiliště a Petergofskou školu pro praporčíky. Bojoval v řadách Dobrovolnické armády v pluku generála S. L. Markova. Účastnil se tzv. Ledového pochodu a bojů o Krym. Na podzim 1920 byl s armádou evakuován na poloostrov Gallipoli, odkud odjel do Konstantinopole. V r. 1921 přijel přes Berlín do Československa. V letech 1921 – 1925 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, současně navštěvoval seminář N. P. Kondakova. V letech 1924 – 1926 byl členem redakce časopisu Svoimi puťami. Byl jedním ze zakladatelů a členem Ruského demokratického studentského svazu a členem vedení Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1924 – 1925 pokladník). Svobodný zednář. Na podzim r. 1925 odjel do Paříže. Byl spoluredaktorem časopisu Versty a novin Jevrazija (1928 – 1929). Byl tajemníkem Svazu pro návrat do vlasti. Od r. 1931 spolupracoval se sovětskou tajnou službou, byl agentem Zahraničního oddělení Sjednocené státní politické správy. V r. 1936 se aktivně zapojil do náboru ruských emigrantů do internacionálních brigád ve Španělsku. V říjnu 1937 tajně odjel do SSSR. 10. listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti zastřelením. V říjnu 1956 byl rehabilitován. Pseudonym: Durnovo.

Rodinní příslušníci

Otec: Jakov Konstantinovič (1854 – 1909). Matka: Jelizaveta Petrovna, rozená Durnovo (1855 – 1910). Manželka: M. I. Cvetajeva (manželství bylo uzavřeno 27. 1. 1912). Děti: Ariadna (5. 9. 1912, Moskva – 26. 7. 1975, Tarusa; v emigraci žila v Československu a ve Francii, v r. 1937 se vrátila do SSSR); Irina (13. 4. 1917 –15. nebo 16. 2. 1920, Kuncevo, RSFSR); Georgij (1. 2. 1925, Všenory – červenec 1944, padl na frontě).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Mokropsy; Všenory; Praha XVI, Smíchov, Švédská 51; Jíloviště

Archiv

Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).

Literatura

Шенталинский, Виталий. Марина, Ариадна, Сергей. In: Новый мир, 1997, № 4; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; Серков, Андрей Иванович. Русское масонство, 1731 – 2000. Энциклопедический словарь. Москва 2001; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].  

Autoři záznamu Hašková Dana