Sergej Jakovlevič Efron

Po maturitě na Polivanovském gymnáziu začal studovat na Historicko-filologické fakultě Moskevské univerzity. V r. 1914 odešel na frontu, kde sloužil jako pomocný zdravotník v sanitárním vlaku. V r. 1917 absolvoval junkerské učiliště a Petergofskou školu pro praporčíky. Bojoval v řadách Dobrovolnické armády v pluku generála S. L. Markova. Účastnil se tzv. Ledového pochodu a bojů o Krym. Na podzim 1920 byl s armádou evakuován na poloostrov Gallipoli, odkud odjel do Konstantinopole. V r. 1921 přijel přes Berlín do Československa. V letech 1921 – 1925 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, současně navštěvoval seminář N. P. Kondakova. V letech 1924 – 1926 byl členem redakce časopisu Svoimi puťami. Byl jedním ze zakladatelů a členem Ruského demokratického studentského svazu a členem vedení Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1924 – 1925 pokladník). Svobodný zednář. Na podzim r. 1925 odjel do Paříže. Byl spoluredaktorem časopisu Versty a novin Jevrazija (1928 – 1929). Byl tajemníkem Svazu pro návrat do vlasti. Od r. 1931 spolupracoval se sovětskou tajnou službou, byl agentem Zahraničního oddělení Sjednocené státní politické správy. V r. 1936 se aktivně zapojil do náboru ruských emigrantů do internacionálních brigád ve Španělsku. V říjnu 1937 tajně odjel do SSSR. 10. listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti zastřelením. V říjnu 1956 byl rehabilitován. Pseudonym: Durnovo.