Alexandr Petrovič Fan-der-Flit

Maturoval na gymnáziu při Historickém a filologickém institutu v Petrohradě (1889), vystudoval Fakultu fyziky a matematiky Petrohradské univerzity (1895). Od r. 1986 byl lektorem deskriptivní geometrie a základů vyšší matematiky na Vojenské geometrické škole a asistentem teoretické mechaniky a matematiky na Vysoké škole dopravní. V témže roce vypracoval projekty lodí pro dozor nad rybářstvem v Aralském moři a pro polární výpravu akademického malíře A. Borisova. Od r. 1902 byl asistentem Ústavu teoretické mechaniky nově zřízené Vysoké školy lodního stavitelství při Petrohradském polytechnickém institutu. Od r. 1903 přednášel teorii lodí (nosnost a stabilita), v r. 1904 obhájil disertační práci a získal titul adjunkta lodního stavitelství (odpovídá doktorátu technických věd). V témže roce byl jmenován profesorem pro teorii stavby lodí a ministerstvem dopravy byl pověřen vypracováním norem stability říčních lodí a zjištěním stability lodí existujících. V r. 1908 byl zvolen mimořádným profesorem Vysoké školy lesního inženýrství na katedře matematiky a praktické mechaniky. V r. 1909 se stal řádným profesorem Vysoké školy lodního stavitelství. V témže roce vypracoval projekt a postavil speciální loď pro zoologické a hydrologické výzkumy v Barentsově moři a byl zvolen čestným členem Přírodovědecké společnosti v Petrohradě. V r. 1910 přednášel aerodynamiku na kurzech vzduchoplavby a letectví při Petrohradském polytechnickém institutu. V letech 1911 – 1917 byl rektorem Vysoké školy lesního inženýrství. V r. 1914 byl jmenován členem technického výboru vojenského vzdušného loďstva a členem rady ministerstva zemědělství. V r. 1917 byl vojenskou správu vyslán do Chersonu k řízení stavby státních továren na letadla a letecké motory a laboratoří hlavního vojenského letiště. Podílel se na založení Chersonského polytechnického institutu (1918 – 1920). V r. 1921 emigroval z Krymu do Bulharska, od ledna 1922 žil v Československu. Přednášel na Ruském vyšším učilišti techniků. Od r. 1922 působil jako docent na Vysoké škole strojního a elektrotechnické ho inženýrství ČVUT v Praze, v r. 1929 se stal smluvním profesorem hydrodynamiky a aerodynamiky a v r. 1934 řádným profesorem. V témže roce získal titul doktora technických věd. Působil rovněž jako expert v oboru dendrometrie a matematických metod v lesnictví na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1925 získal československé občanství. Byl předsedou Svazu ruských agronomů v ČSR (1924 – 1925), členem vedení Svazu ruských akademických organizací v zahraničí a členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR. Působil jako konzultant oddílu bezmotorových letadel Československého aeroklubu. Je autorem řady odborných prací. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.