Solomon (Soliko) Davidovič Gegelašvili


Další varianty jména: Gegela-švili,
* 1. 5. 1885 Tiflis, † 4. 2. 1972 Buenos Aires, Argentina
podplukovník

Gruzínec. Vystudoval voroněžskou Michajlovskou kadetní školu a Michajlovské dělostřelecké učiliště (1905). V hodnosti podporučíka nastoupil k 22. dělostřelecké brigádě. Během první světové války sloužil jako velitel baterie. Od srpna 1914 do března 1918 sloužil na Západní frontě. V r. 1917 dočasně velel 22. dělostřelecké brigádě. V době občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě v Důstojnickém praporu a v Kornilovově dělostřelecké brigádě. V r. 1921 byl s armádou evakuován z Krymu do Turecka na poloostrov Gallipoli, 1. prosince 1921 odjel do Bulharska. 11. září 1924 odjel společně se členy své rodiny do Československa. Získal československé občanství a 19. září téhož roku vstoupil do čs. armády. Byl přidělen v hodnosti kapitána k 1. dělostřeleckému pluku v Ruzyni. V r. 1926 byl jmenován zatímním velitelem 8. baterie V r. 1927 byl povýšen na štábního kapitána a jmenován velitelem 4. baterie. V letech 1930 – 1933 byl zástupcem velitele III. oddílu, v r. 1933 byl povýšen na majora a ustanoven velitelem náhradního oddílu. V letech 1934 – 1936 zástupcem velitele II. oddílu. 1. ledna 1936 se stal zástupcem velitele I. oddílu. V lednu 1938 byl povýšen na podplukovníka dělostřelectva a v září byl jmenován velitelem I. oddílu. Po okupaci ČSR byl 1. března 1939 penzionován. Vedl oddělení Ruského vševojenského svazu v Čechách, organizoval tábory pro gallipolskou mládež. V dubnu 1945 odjel společně se svými sestrami a neteřemi do Německa. Nějakou dobu byl starostou tábora pro uprchlíky v Bavorsku (Schleisheim). V říjnu 1948 odjel do Buenos Aires. Vedl zde jihoamerickou sekci Ruského vševojenského svazu, byl starostou místního pravoslavného kostela. Je pohřben na Britském hřbitově v Buenos Aires.

Rodinní příslušníci

Otec: David Konstantinovič (generál). Matka: Anna Jenochovna, rozená Zalinova (1856, Tiflis – 1936, Praha; je pohřbena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech). Sestra: K. D. Assejeva.

Vyznamenání

Řád sv. Vladimira 4. třídy s meči a mašlí (1914); Kord sv. Jiří (1914).

Adresa

Praha XIX, Ruzyně, Polní 7; Praha XII, Královské Vinohrady, Malá Śtěpánská 11; Praha IV, Hradčany, Černínské kasárny; Praha XVI, Smíchov, Bludkova 20; Praha VI, Vyšehrad, Vratislavova 11.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 197; Vojenský ústřední archiv, osobní spis; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové; Русский государственный военно-исторический архив, послужный листок.

Literatura

Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Чичерюкин-Мейнгардт, Владимир Григорьевич. Гегелашвили Соломон Давидович (1885 – 1972). In: Новый исторический вестник, № 9, 2003.

Autoři záznamu Hašková Dana