Alexandr Iljič Glazunov

* 20. 1. 1888 Petrohrad, † 12./13. 10.1951 Santiago de Chile, Chile
báňský a hutní inženýr, krystalograf, chemik, pedagog

Vystudoval metalurgii a elektrochemii na Petrohradském polytechnickém institutu. Během první světové války zkoumal v laboratoři možnosti při vedení chemické války. Řídil výrobu síry, jódu a bromu pro vojenské účely. V r. 1921 emigroval přes Konstantinopol do Československa, v r. 1922 obhájil disertační práci na Českém vysokém učení technickém. Od r. 1923 byl mimořádným a od r. 1933 řádným profesorem fyzikální chemie, metalografie, elektrometalurgie a železářství na Vysoké škole báňské v Příbrami. V letech 1935 – 1936 byl rektorem této školy. Byl přednostou Ústavu teoretického hutnictví v Příbrami a členem zkušební komise pro 2. státní zkoušku z hutního inženýrství, stálým přísežným znalcem obchodního soudu v Praze a členem redakční rady časopisu Metaux et Corrosion. V r. 1945 se společně s Vysokou školou báňskou přestěhoval z Příbrami do Ostravy. V r. 1947 odjel na služební cestu do Švýcarska a vzhledem k politické situaci se již do Československa nevrátil. Od r. 1950 žil v Chile. Byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk v Praze a Patentního úřadu, členem Československé společnosti chemické, Masarykovy akademie práce, Fondu pomoci ruským studentům, Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR, Svazu ruských spisovatelů a žurnalistů v ČSR, britských Institutu kovů, Institutu litiny a oceli a Faradayovy společnosti, francouzské společnosti Spolku francouzských civilní ch inženýrů, Mezinárodni asociace pro zkoušení materiálů aj. Byl čestným členem Spolku Ostravan. Přednášel na mezinárodních sjezdech a kongresech v Bordeaux, Štrasburku, Lille a dalších. Vyvinul metodu získávání zlata z mořské vody, zabýval se užitím elektrochemie v lékařství. Je autorem více než sta vědeckých prací.

Rodinní příslušníci

Otec: Ilja. Manželka: Vladislava Lukinična (je pohřbena v Příbrami).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996; Vědecké a literární práce profesorů, docentů a asistentů VŠB v Příbrami. Vysoká škola báňská, Příbram 1936, s. 19 – 25; Metalografie v otázkách a odpovědích: odpovědi. Nákladem vlastním, Praha 1947. 221 s.

Vyznamenání

Rytíř řádu Česné legie.

Nekrolog

Bulletin de la Societe Francaise mineralogie et de cristallographie, Paris, 1951, №. 74. 

Adresa

Příbram II, č. 262.; Ostrava.

Archiv

Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928; Valta, Karel. Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku. Pelz, Příbram 1936, s. 357; Trantina, Václav et al. Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (1945 až současnost). Knihovna Jana Drdy, Příbram 2001; Biolková, Jindra. Alexander Iljič Glazunov. In: Z dějin hutnictví. Ed. Laboutková, Irena. Národní technické muzeum, Praha 2011; Hašková, Dana. Emigrantská technická inteligence v Československu. In: Příběhy exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu. LA PNP, Praha 2018, s. 180 – 225; Trantina, Václav. Pedagogové VŠB v Příbrami. Několik osudů členů pedagogického sboru ve 20. století. In: http://slon.diamo.cz/hpvt/2001/sekce/tradice/06/T06.htm [on-line]; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].

Autoři záznamu Hašková Dana