Galina Stepanovna Guljanickaja
Provdaná jako: v 1. manželství ? , ve 2. manželství Sikevič ,
Maturovala na kyjevském gymnáziu. V březnu 1920 byla se svým otcem evakuována z Ruska na poloostrov Gallipoli, kde pracovala jako zdravotní sestra. Přes řecký přístav Pireus odjela do Bulharska a začala studovat na Filozofické fakultě Sofijské univerzity. Zároveň navštěvovala hereckou školu. Do Československa přijela spolu s otcem v r. 1923. Studovala slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1923 – 1926) a současně navštěvovala Dramatickou školu N. G. Kovalenské. Hodiny herectví brala i u M. N. Germanovové. Hrála v různých studentských představeních. Po dokončení studia na Univerzitě Karlově žila nějakou dobu u svého dědečka ve Varšavě a poté ve Francii. V r. 1930 se stala členkou Pražské skupiny Moskevského uměleckého divadla. Překládala z češtiny a polštiny. V r. 1932 odjela se svým manželem do Varšavy, kde založili soukromé divadlo Studio (od r. 1934 Ruské dramatické studio). V r. 1941 se vrátila do Prahy, kde pokračovala v divadelní činnosti. Po válce přijala sovětské občanství a v r. 1956 se vrátila do SSSR. Žila v Leningradě.
Otec: S. S. Guljanickij. Matka: Zinaida, rozená Walmen (1873, Poltava – 28. 12. 1919, Novorossijsk). Manžel: 1. ?, důstojník Děnikinovy armády. 2. V. I. Sikevič (manželství bylo uzavřeno v r. 1931). Děti z 2. manželství: Zinaida (1942; profesorka Petrohradské státní univerzity, doktorka sociálních věd).
Černošice; Praha XII, Strašnice.
Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Инов, Игорь. Литературно-теaтральная, концертная деятельность беженцев-россиян в Чехословакии (20 – 40‑е годы 20-го века) I. NK ČR, Praha 2003.