Vasilij Ivanovič Iljinskij

Po maturitě na azovském gymnáziu v r. 1913 studoval v Rostově na Donu v Donském archeologickém institutu. V r. 1914 byl mobilizován a povolán na frontu. V r. 1918 se vrátil na vysokou školu, v následujícím roce se zapojil do občanské války. V r. 1920 byl evakuován do Konstantinopole. V říjnu 1921 přijel se čtvrtým transportem studentů do Československa. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1922 redigoval dvě čísla sborníku Mladorus. V letech 1926 – 1927 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. V letech 1929 – 1930 vydával časopis Nedělja. Byl tajemníkem Česko-ruské jednoty a Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (v letech 1925 – 1928 tajemník). Pravidelně se účastnil setkání literárního kroužku Daliborka. V roce 1945 opustil s manželkou Prahu a odjel do Klingethalu. Do konce téhož roku žil střídavě v Klingnthalu a Kraslicích, o jeho osudu v dalších letech není nic známo. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.