Jevgenij Vissarionovič Jermoljev

Pocházel z rodiny kozáckého atamana. Vystudoval vojenskou školu a po vypuknutí občanské války vstoupil do Dobrovolnické armády. Specializoval se na likvidaci min. Byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud přijel do Československa. Vystudoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze, v r. 1926 získal titul inženýra. V letech 1926 – 1946 pracoval v Ústavu pro zušlechťování zemáků ve Slapech v okrese Tábor, zpočátku jako asistent a od r. 1938 jako ředitel. V letech 1946 – 1951 byl ředitelem Šlechtitelské stanice Keřkov, v letech 1951 – 1953 pracoval ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě a od r. 1953 vedl laboratoř zkoumající viry ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Byl autorem četných vědeckých prací. Koordinoval výzkumné projekty, byl členem vědeckých rad výzkumných ústavů. Od r. 1965 byl členem redakce časopisu Ochrana rostlin. Své články publikoval v odborném časopise Živa. Zabýval se virovými chorobami brambor, cukrové řepy, chmele, vinné révy aj. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.