Ivan Romanovič Kochanovskov

Od r. 1916 bojoval v první světové válce, od r. 1917 sloužil na velitelských postech v Donské a od listopadu 1918 v Dobrovolnické armádě. V r. 1920 byl evakuován z Krymu do Turecka na ostrov Lemnos. Od r. 1921 žil v Bulharsku, v únoru 1923 přijel do Československa. Studoval v Ruském obchodním institutu (absolvoval v r. 1926) a v letech 1925 – 1928 na Českém vysokém učení technickém v Praze (specializoval se na pojištění). Cestoval po Evropě a později odjel do Jižní Ameriky. Zúčastnil se války o Gran Chaco mezi Bolívií a Paraguayí. V polovině 30. let se vrátil Československa. V letech 1934 – 1936 vydal v Praze šest čísel časopisu Kazačja mysľ. V červnu 1939 dokončil studium matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Byl zaměstnán ve Všeobecném penzijním ústavu a na Vysoké škole ekonomické. V květnu 1945 se účastnil Pražského povstání, během něhož byl raněn. V nemocnici ho vyslýchala NKVD, ale zatčen nebyl. Po celý svůj život sbíral literaturu s kozáckou tematikou. Jeho sbírka se dnes nachází ve fondech Slovanské knihovny. Napsal řadu esejí a článků o historii kozáků. Podle jeho posledního přání byl jeho popel vysypán ve stepi blízko místa, kde stávala jeho rodná stanice (na místě, kde stála, vznikla přehrada).