Jevgenij Alexejevič Kuftin
Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval Námořní vojenskou školu. Za první světové války sloužil jako důstojník u baltského loďstva (od července 1915 v hodnosti námořního podporučíka). Během občanské války sloužil v Ozbrojených silách Jihu Ruska. V letech 1919 – 1920 pracoval jako vychovatel v Námořní vojenské škole v Sevastopolu. Spolu s Ruskou eskadrou byl evakuován do tuniské Bizerty. Do Československa přijel se skupinou jednašedesáti námořníků v r. 1922. Studoval na Univerzitě Karlově, vystudoval geodézii na Českém vysokém učení technickém. Získal československé občanství. Do r. 1938 žil na Podkarpatské Rusi, pracoval v zemské správě v Užhorodě. V r. 1939 se přestěhoval do Prahy. Několik let nemohl najít stálou práci a živil se jako statista ve filmu. Posléze získal zaměstnání ve firmě Strojprojekt. Získal patent na vynález měřicího zařízení – univerzálního vytyčovacího přístroj se sklápěcími zrcátky. Během druhé světové války se zapojil do partyzánského hnutí a do Pražského povstání v květnu 1945. Po r. 1945 přijal sovětské občanství.
Otec: Alexej Nikanorovič (1874, Jelabuga – 1924, Bizerta, Tunis; plukovník, vedoucí knihovny Námořní vojenské školy v Bizertě). Matka: Marija Nikolajevna, rozená Fjodorova (pedagožka). Manželka: 1. Anna Nikolajevna, rozená Lišina (? – ?, Paříž, Francie; zůstala v Bizertě. Manželství bylo rozvedeno); 2. О. А. Kuftina-Poluektova (manželství bylo uzavřeno v r. 1929 v Užhorodě). Děti: z 1. manželství: Taťjana (1918 – ?, Paříž, Francie); z 2. manželství: Natalija, provdaná Laštovičková (1930, Užhorod – 24. 10. 2019, Praha; překladatelka).
Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a mašlí (1916).
Užhorod, ul. Dostojevského; Praha XIX, Dejvice, U francouzského gymnázia.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Волков, Сергей Владимирович. Офицеры флота и морского ведомства. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2004; Лаштовичкова, Наталия. Пельмени и брамборак. Мемуары Куфтиной-Лаштовичковой. In: Русское слово, №№ 2 – 6, 2007.