Marija Andrejevna Levickaja
(rozená Suprunova)Pocházela s rodiny chovatelů koní. Počátkem dvacátých let žila v jižním Rusku, v r. 1921 odjela s dětmi do Petrohradu. V r. 1927 získala oficiální povolení, aby i s dětmi odcestovala do Československa za manželem. Do Ruska se už nevrátila. Do r. 1929 učila zpěv na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. Vystupovala na akcích Česko-ruské jednoty, koncertovala společně s manželem. Byla pochována na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Andrej Suprunov. Manžel: V. А. Levickij. Děti: А. V. Levickij; Ljudmila (Ljusa), v 1. manželství Šachovskaja, ve 2. manželství Aleksejeva (1912 – ?; maturovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. V r. 1945 odjela do USA.).
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Левицкий, Александр Адрианович. Заморозки памяти. Из эха тишины изгнания. Художественная литература, СПб. 1993.