Boris Vladimirovič Petkevič
Středoškolské vzdělání získal ve Vladikavkazu. Bojoval v občanské válce. 1. listopadu 1920 byl evakuován na poloostrov Gallipoli, odkud přijel do Československa. Podle pamětníků byl od konce 30. let členem blíže neurčené protibolševické organizace, podporované fašisty. V r. 1945 utekl před příchodem Rudé armády do Německa. Po válce žil v Rakousku a koncem 50. let odjel do Anglie. S rodinou se nadále nestýkal.
Manželka: Olga Vladimirovna, rozená Nabokova, v 1. manželství Šachovskaja (5. 1. 1903, Petrohrad – 8. 5. 1978, Praha; filoložka, překladatelka. Spolu s rodinou emigrovala 15. dubna 1919 do Athén. V létě téhož roku odjela z Řecka přes Francii do Anglie, v r. 1920 se přestěhovala do Německa. V r. 1922 dokončila studium na Ruské škole Ruské akademické skupiny v Berlíně. Koncem r. 1923 odjela s matkou J. I. Nabokovovou do Československa. Nejprve studovala na Ruské právnické fakultě v Praze a poté přestoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Byla členkou Ruského studentského pěveckého sboru A. A. Archangelského. V r. 1945 byla krátce zadržena sovětskou tajnou službou kvůli politické činnosti svého muže. Je pohřbena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech. Manželství bylo uzavřeno v r. 1929, rozpadlo se ve třicátých letech.). Děti: Rostislav (2. 2. 1931, Praha – 16. 8. 1966, Praha; překladatel. V r. 1950 maturoval na sovětském gymnáziu na Pankráci. Kvůli svému původu nemohl studovat na vysoké škole. Pracoval jako překladatel a tlumočník, v padesátých letech krátce prodával v pražských knihkupectvích Orbis a Sovětská kniha. Po propuštění pracoval v tiskárně v Kladně. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.).
Praha XIX, Dejvice, Chalonská 19.
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Стодесятилетие со дня рождения Владимира Набокова. In: http://www.svoboda.org/content/transcript/1612747.html [on-line].