Nikolaj Michajlovič Pobedimov

V r. 1917 absolvoval petrohradský Pážecí korpus (vojenská gardová škola pro šlechtice). V září 1920 se s armádou generála S. N. Balachoviče dostal na území Polska, v prosinci téhož roku padl do zajetí. V srpnu 1921 byl propuštěn, poté žil ve Varšavě a pracoval v administrativě časopisu Za svobodu. Od října 1923 žil v Československu. V Praze vystudoval Vysokou školu lesnického a zemědělského inženýrství ČVUT. Od r. 1929 byl zaměstnán na Ředitelství pro stavbu vodních cest, poté ve Vodních stavbách. Podílel se například na stavbě vodního díla Orlík. Později pracoval až do odchodu do důchodu v r. 1973 ve firmě IDIS – Výstavba metra. V důchodu vyučoval ruštinu a překládal. Byl členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR, Svazu ruských studentů v ČSR a Všestudentského ruského pěveckého sboru A. A. Archangelského. Až do stáří se věnoval chrámovému zpěvu, ještě v r. 1978 zpíval v kostele. Je pohřben na čestném místě v kryptě ruského chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech.