Georgij Mitrofanovič Retivov
Maturoval na charkovském gymnáziu (1916), vystudoval Imperátorské moskevské technické učiliště. Během občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě, účastnil se Bredovova pochodu. V říjnu 1920 byl evakuován z Krymu, do října 1921 pobýval v Bulharsku, poté odjel do Československa. Po dokončení studia na Českém vysokém učení technickém v Praze byl od července 1928 do dubna 1945 zaměstnán jako technický úředník ve Škodových závodech v Plzni. Byl členem Jednoty ruských studentů, absolventů vysokých škol v ČSR a Národního svazu práce. Byl členem ruských fotbalových týmů S‑K Rus a Ruská jedenáctka. Jako nadaný houslista pravidelně vystupoval na koncertech, pořádaných ruskými emigranty ve všenorské vile Boženka. V srpnu 1944 ho zatklo gestapo, v dubnu 1945 byl na přímluvu generála A. A. Vlasova propuštěn. 27. dubna 1945 odjel z Prahy přes Rakousko do Mnichova, kde získal zaměstnání v ruské inženýrské firmě. V květnu 1949 odjel do USA.
Otec: M. I. Retivov. Matka: Marija Pavlovna, rozená Zajceva (1873 – 1940; zdravotnice). Manželka: N. J. Čirikova (manželství bylo uzavřeno v r. 1926). Děti: adoptovaná dcera N. G. Retivova; Alexej (30. 3. 1926, Praha – 3. 10. 2010, Kyjev; absolvent ruského gymnázia v Praze. V r. 1944 odjel do Německa, sloužil v administrativě Ruské osvoboditelské armády. Od r. 1949 žil v USA, kde pracoval v ruské sekci Hlasu Ameriky. Od r. 2006 žil v Kyjevě.).
Všenory 10; Praha XIX, Bubeneč, Bučkova 597; Plzeň, Dvořákova 26, Nerudova 5; Bezděkov, Ruská.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 249.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Российская государственная библиотека, Москва 2005; Пушкарев, Борис Сергеевич. Памяти Алексея Георгиевича Ретивова. In: Посев, ноябрь 2010, № 11 (1598), с. 46 – 47.