Viktor Viktorovič Savinkov

V r. 1905 maturoval na varšavském gymnáziu. Studoval na Petrohradské univerzitě, poté vystudoval Právnickou fakultu Univerzity sv. Vladimíra v Kyjevě. Zabýval se žurnalistikou a malbou. Účastnil se první světové války, v r. 1916 absolvoval Konstantinovské dělostřelecké učiliště. V r. 1918 se zúčastnil tzv. Ledového pochodu. V létě 1918 krátce působil na donském ministerstvu zemědělství a správy půdy. Poté bojoval v dělostřelecké divizi Donské armády. 13. března 1920 byl v Novorossijsku zajat. Jako velitel dělostřelecké baterie vstoupil do Rudé armády. 21. srpna 1920 zběhl a byl zajat Poláky. V listopadu 1920 se zúčastnil pochodu Ruské lidové dobrovolnické armády S. Bułak-Bałachowicze. V r. 1921 byl vedoucím informační kanceláře Ruského evakuačního výboru ve Varšavě. V říjnu 1921 se přestěhoval do Prahy. Spolupracoval s novinami Svoboda a Za Svobodu. Jako člen Ruského teosofského kroužku redigoval časopis Zvezda na Vostoke. Přednášel v ruském Studentském domě v Praze. Byl členem Národního svazu obrany vlasti a svobody a Filozofické společnosti. V r. 1927 se přestěhoval do Francie a v r. 1947 získal francouzské občanství. Svobodný zednář. Je pohřben na hřbitově v Bandolu. Pseudonym: Nikita Smoli, Staničnik, A. Kornakov.