Konstantin Konstantinovič Viskovatyj

V letech 1908 – 1911 studoval na Právnické fakultě Petrohradské univerzity a v letech 1910 – 1914 na Matematicko-fyzikální fakultě Petrohradské univerzity. V letech 1914 – 1915 vyučoval, připravoval do tisku své překlady z polštiny a zapojil se do práce na organizaci útulků pro děti. Od r. 1915 sloužil v důstojnické hodnosti jako dobrovolník v armádě. Po zranění byl v r. 1916 převelen do zálohy. Do konce téhož roku působil jako zplnomocněnec zdravotnické jednotky, poté se znovu vrátil na frontu. Od r. 1918 sloužil v Dobrovolnické armádě. Po evakuaci Krymu žil jako válečný invalida v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (v Srbsku). Učil na Ruském institutu a na Srbském státním gymnáziu (do konce r. 1924). V Československu žil od prosince 1924. Vystudoval Ruský pedagogický institut J. A. Komenského v Praze (1926) a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V r. 1938 získal titul doktora filozofie. V letech 1927 – 1944 pracoval ve Slovanské knihovně. Zabýval se převážně problematikou jihoslovanského eposu a literárními jihoslovanskými a polskými styky. Překládal z češtiny, srbštiny, chorvatštiny a polštiny do ruštiny. Byl členem Svazu ruských pedagogů v ČSR. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.