Viktor Emiljevič Brunst

* 4. 1. 1864 Petrohrad, † 2. 12. 1932 Praha
agronom, pedagog, osoba veřejně činná

Vystudoval dělostřelecké učiliště a Petrovsko-Razumovskou zemědělskou akademii (1889). Během následujících deseti let řídil několik velkých statků v Moskevské gubernii. V r. 1909 pracoval v Ministerstvu zemědělství v Petrohradě, souběžně působil na katedře agronomie Vyšších ženských zemědělských kurzů a vedl kurzy Společnosti Lidové univerzity. V r. 1910 byl zvolen předsedou Petrohradského ústředí zemědělských spolků. Od r. 1916 byl zaměstnancem ekonomického oddělení Hlavního výboru Všeruského zemského svazu. Po únoru 1917 vedl oddělení zemědělských strojů a zařízení na Ministerstvu zemědělství. Na konci téhož roku odjel do Kyjeva, kde se stal významným představitelem vlády getmana P. P. Skoropadského. V r. 1920 emigroval do Bulharska (Sofie) a v r. 1922 přijel do Československa. V Ruském institutu zemědělského družstevnictví vedl katedru chovu hospodářských zvířat, přednášel obor kolektivní a soukromá živočišná výroba, vedl seminář o technologii výroby másla a mléčném hospodářství. Vyučoval na Vysoké škole obchodní v Praze, externě spolupracoval s Ruskou lidovou univerzitou, ruským Ekonomickým kabinetem prof. Prokopoviče v Praze a Ministerstvem zemědělství ČSR. Byl členem redakce časopisu Chozjain. Účastnil se zasedání Ekonomického semináře, předsedal Svazu ruských agronomů, lesníků a veterinářů, byl členem Ruského studijního kolegia a Ruského Sokola. V r. 1925 jako člen komise Společnosti národů, která zjišťovala podmínky pro přesun ruských emigrantů z Evropy do Jižní Ameriky, navštívil Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. Své práce publikoval v časopisech Chozjain, Chutor, Zapiski Russkogo instituta seľskochozjajstvennoj kooperacii v Prage a Zemledělije. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.

Rodinní příslušníci

Otec: Emilij Gustavovič (voják z povolání, plukovník). 

Manželka: Jekatěrina Vasiljevna, rozená Bekarjukova (1870 – 18. 3. 1944, Praha). 

Děti: D. V. Brunst; Vasilij (? – 1940; zůstal v Rusku);  Marija, provdaná Mejsner (1896, Moskva – ?; 1. manželka D. I. Mejsnera); Viktor (1902 – 1986, USA; lékař; žil v Kyjevě, v r. 1943 odjel na západ).

Dílo

viz Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Nekrolog

Единство, 1932, № 82. 

Adresa

Roztoky u Prahy 219; Praha XIX, Dejvice, Bučkova 27.

Archiv

Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928

Документы к истории русской и украинской эмиграции в Чехословацкой республике (1919 – 1939). Сост. Сладек, Зденек – Белошевская, Любовь. Славянский институт АН ЧР, Прага 1998

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000

ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001

Рабочий словарь русской эмиграции А. Попова. In: http://www.mochola.org/russiaabroad/popov/m.htm [on-line]

Телицын, В. Брунст Виктор Эмильевич. In: http://www.ihst.ru/projects/emigrants/ [on-line].

Autoři záznamu Hašková Dana; Kopřivová Anastázie