Viktor Emiljevič Brunst

Vystudoval dělostřelecké učiliště a Petrovsko-Razumovskou zemědělskou akademii (1889). Během následujících deseti let řídil několik velkých statků v Moskevské gubernii. V r. 1909 pracoval v Ministerstvu zemědělství v Petrohradě, souběžně působil na katedře agronomie Vyšších ženských zemědělských kurzů a vedl kurzy Společnosti Lidové univerzity. V r. 1910 byl zvolen předsedou Petrohradského ústředí zemědělských spolků. Od r. 1916 byl zaměstnancem ekonomického oddělení Hlavního výboru Všeruského zemského svazu. Po únoru 1917 vedl oddělení zemědělských strojů a zařízení na Ministerstvu zemědělství. Na konci téhož roku odjel do Kyjeva, kde se stal významným představitelem vlády getmana P. P. Skoropadského. V r. 1920 emigroval do Bulharska (Sofie) a v r. 1922 přijel do Československa. V Ruském institutu zemědělského družstevnictví vedl katedru chovu hospodářských zvířat, přednášel obor kolektivní a soukromá živočišná výroba, vedl seminář o technologii výroby másla a mléčném hospodářství. Vyučoval na Vysoké škole obchodní v Praze, externě spolupracoval s Ruskou lidovou univerzitou, ruským Ekonomickým kabinetem prof. Prokopoviče v Praze a Ministerstvem zemědělství ČSR. Byl členem redakce časopisu Chozjain. Účastnil se zasedání Ekonomického semináře, předsedal Svazu ruských agronomů, lesníků a veterinářů, byl členem Ruského studijního kolegia a Ruského Sokola. V r. 1925 jako člen komise Společnosti národů, která zjišťovala podmínky pro přesun ruských emigrantů z Evropy do Jižní Ameriky, navštívil Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. Své práce publikoval v časopisech Chozjain, Chutor, Zapiski Russkogo instituta seľskochozjajstvennoj kooperacii v Prage a Zemledělije. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.