Viktor Viktorovič Chartulari

Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval 4. Moskevskou kadetní školu (1883), Michajlovské dělostřelecké učiliště (1886) a Michajlovskou dělostřeleckou akademii (1891). V letech 1892 – 1894 byl vedoucím dílny v Iževském zbrojním závodě, v letech 1894 – 1904 v Sestroreckém zbrojním závodě, kde se podílel na vynálezu nového druhu pušky. V letech 1904 – 1911 byl náčelníkem nástrojářského oddělení v továrně na vojenské lékařské potřeby v Petrohradě. Od r. 1911 působil ve Státní dělostřelecké správě, nejprve jako náčelník kontrolního oddělení a poté jako zástupce náčelníka hospodářského odboru. V listopadu 1915 byl jmenován předsedou prozatímní hospodářské a stavební komise pro stavbu ocelárny ve stanici Kamenskaja. Od r. 1917 sloužil v Ozbrojených silách Jihu Ruska v oddělení zásobování dělostřelectva. Byl členem vedení Taganrožského hutního závodu. V únoru 1920 byl s rodinou evakuován do Srbska, kde pracoval jako inženýr ve zbrojovce v Kragujevaci. Na pozvání Škodových závodů přijel v květnu 1922 do Československa. Pracoval jako inženýr konstruktér a později jako technický úředník ve Škodových závodech v Plzni. V r. 1923 spolupracoval s Českou zbrojovkou, pro kterou navrhl pušku systému Mauser (výroba se neuskutečnila). Byl autorem zbrojních překladových slovníků. Byl členem Spolku důstojníků dělostřelců. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.