Krym jako křižovatka kulturní paměti

Střednědobý týmový projekt prochází napříč odděleními ústavu a zahrnuje i zahraniční historiky, literární a kulturní vědce. Jeho cílem je ukázat topos Krymu a Černého moře jednak jako křižovatku kultur raného středověku, jednak jako virtuální prostor ruské historie a kultury, spatřující v něm vytouženou spojnici k antické kultuře – a tedy k evropskému dědictví. Z této svérázné interpretace dějin Rusko odvozuje své nároky na tuto oblast. Krym je také místem traumatických kolektivních zážitků (např. represí vůči krymským Tatarům). Ústřední zkoumanou kategorií projektu je literární reflexe toposu Krymu. V roce 2017 byla navázána spolupráce s Univerzitou ve Vídni a mentorkou se stala vynikající kulturní historička Kerstin Susanne Jobst, která se problematice Krymu dlouhodobě věnuje. V říjnu 2017 se uskutečnil mezinárodní vědecký workshop v Praze, na kterém byl projekt poprvé prezentován. Ve dnech 25. – 26. června 2018 proběhla mezinárodní vědecká konference v Praze, na níž byly ustaveny dva pracovní týmy (kromě ČR jsou v nich zastoupeni vědci z Německa, Švýcarska, Izraele, Ukrajiny a Ruska). Připravovány jsou dvě kolektivní monografie: česká a německojazyčná, každá z nich bude jinak koncipována a bude obsahovat jiné kapitoly. Projekt byl realizován s podporou Strategie AV21 – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. V edici Strategie AV21 v roce 2020 rovněž vyšla popularizační kniha Heleny Ulbrechtové pod názvem Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova.

Vydána byla rovněž německy psaná brožura Die Halbinsel Krim in Geschichte, Literatur und Medien.

V roce 2022 vyšla česká kolektivní monografie vydaná Helenou Ulbrechtovou a Radomírem Vlčkem s názvem Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, která vzbudila živý mediální ohlas a 8. září 2022 byla pokřtěna v knihkupectví Academia na Václavském náměstí; jejím kmotrem byl ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.