Vladimir Alexejevič Jevreinov
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Petrohradské univerzity (1913). Zastával funkci smírčího soudce v Sudženském újezdu. Po Únorové revoluci v r. 1917 se stal komisařem Prozatímní vlády, v srpnu téhož roku členem Moskevské státní rady. V r. 1919 získal titul magistra přírodních věd. 1. března 1920 byl evakuován z Novorossijsku do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Do 28. října 1923 vyučoval přírodovědu a zeměpis na 1. rusko-srbském gymnáziu v Bělehradě a poté odjel do Československa. V letech 1923 – 1924 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. Do r. 1925 byl státním zaměstnancem Ministerstva zemědělství, pracoval ve Státním výzkumném ústavu pro rostlinnou výrobu a současně pracoval v pomologickém arboretu v Chlumci nad Cidlinou. Od 15. listopadu 1925 přednášel pomologii a agronomii v Ruském institutu zemědělského družstevnictví v Praze. Vedl kroužek obecné agronomie při Ruské lidové univerzitě v Praze. V r. 1926 obhájil na Univerzitě Karlově doktorskou disertační práci. Byl členem Ruské akademické skupiny. V r. 1929 odjel do Francie, kde získal místo ředitele hospodářské usedlosti Somachais (departement Tarn-et-Garonne). Od r. 1946 byl ředitelem sadařské výzkumné stanice La Flambelle a vedoucím katedry Agronomického ústavu v Toulouse (od r. 1948 Vysoká národní agronomická škola). Na začátku 60. let byl jmenován čestným profesorem této školy. Daroval ji svou odbornou knihovnu. Byl autorem řady prací z oboru ovocnářství. Poslední roky života strávil v Ruském domě v Cormeilles-en-Parisis. Byl pohřben na hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.
Otec: Alexej Vladimirovič (1852 – 1903; právník). Matka: Antonina (Nina) Vasiljevna, rozená Sabašnikova (29. 10. 1861, Troickosavsk – 11. 7. 1945, Saint-Martin du Touch, Francie; pianistka, vydavatelka. V září 1922 odjela z Ruska společně se sedmiletým vnukem Rafailem Dmitrijevičem Jevreinovem, synem O. A. Kuftinové-Poluektové, kterého vezla k otci do Německa. Do podzimu 1923 žila v Berlíně, 29. září 1923 přijela do Československa. Učila hru na klavír. V letech 1928 – 1930 žila u své dcery v Sofii, poté odjela do Francie. Byl pohřbena na místním hřbitově v Saint-Martin du Touch nedaleko Toulouse.). Sourozenci: B. A. Jevreinov; N. A. Rauš fon Traubenberg. Manželka: Kira Dmitrijevna, rozená Vasjanova (1887 – 1981).
Řád Za zásluhy v agrotechnice (1936, 1953); zlatá medaile Francouzské pomologické společnosti (1947); zlatá medaile Národní společnosti sadařů (1947); stříbrná medaile Francouzské zemědělské akademie; Cena Xaviera Bernarda (1965).
Roztoky u Prahy 22; Praha XIII, Strašnice, Na Zborově 378
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 210.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Евреинов, Алексей Борисович. Между двумя эмиграциями. Сударыня, Торонто – СПб 2005; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]; Рабочий словарь русской эмиграции А. Попова. In: http://www.mochola.org/russiaabroad/popov/m.htm [on-line]; Сорокина, Марина Юрьевна – Масоликова, Наталия Юрьевна. Некролог российского научного зарубежья. In: www.russiangrave.ru [on-line].