Leontij Vasiljevič Kopeckij
Střední vzdělání získal na gymnáziu a v semináři v Charkově. Studoval na univerzitách ve Varšavě (1913 – 1914) a v Charkově. Do vypuknutí první světové války působil jako profesor na Charkovské univerzitě. Od prosince 1914 sloužil jako důstojník u pěchoty, především v Haliči a později na balkánské frontě. Za občanské války sloužil od podzimu 1919 v Dobrovolnické armádě v Kornilovově úderném pluku. Účastnil se bojů o krymský Perekop. V prosinci 1920 byl s oddílem jízdních kurýrů Kornilovova pluku evakuován na poloostrov Gallipoli a v listopadu 1921 byl s plukem převelen do Bulharska. V únoru 1923 odjel do Berlína a začal studovat duchovní kulturu v Ruském vědeckém institutu. V Československu žil od 25. srpna 1923. V r. 1924 dokončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v r. 1924 obhájil doktorskou disertační práci. Učil na středních školách, později se stal docentem na katedře rusistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jejím vedoucím. Od r. 1930 byl profesorem na Vysoké škole obchodní v Praze a v Československé obchodní akademii dr. E. Beneše. V r. 1931 získal československé občanství. Působil jako poradce Ministerstva zahraničních věcí. Byl hlavním redaktorem časopisu Československá rusistika a členem redakčních kolektivů časopisů Slavie a Ruský jazyk. Je jedním ze zakladatelů česko-ruské lexikografie. Po r. 1945 působil jako profesor na Filozofické a Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Českém vysokém učení technickém. Inicioval vznik a byl redaktorem pěti svazků Velkého rusko-českého slovníku (1952 – 1962) a jeho Dodatků (1964). V následujících letech redigoval dvousvazkový Česko-ruský slovník (1976) a ve spolupráci s O. Leškou také dvousvazkový Rusko-český slovník (1978). Ve 20. letech byl aktivním členem Gallipolského krajanského spolku, Ruského vševojenského svazu a pokladníkem Svazu ruských pedagogů středních a základních škol v ČSR. Byl zakládajícím členem Pražského lingvistického kroužku a členem Slovanského ústavu. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Vasilij Jakovlevič (? – 1935; duchovní). Matka: Marija Jakovlevna, rozená Pigulevskaja. Bratr: P. V. Kopeckij. Manželka: Valentina (Vilemina) Ivanovna, rozená Rosickaja (25. 8. 1905, Vilno – 13. 1. 1981, Praha; manželství bylo uzavřeno v r. 1929). Děti: Lidija (10. 2. 1930, Praha – 11. 9. 2000, Praha; překladatelka, jako externí pracovnice Ústavu dějin umění AV ČR a Literárního archivu PNP se zabývala dílem N. P. Kondakova v ČSR. Předsedkyně Klubu přátel Řecka. Je pohřbena v Praze na Olšanech.)
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996; Pomůcka pro ruský hospodářský styk písemný. Čes. Graf. unie, Praha 1940. 220 s.; Základní typy ruských obchodních dopisů a úkoly. Čes. Graf. unie, Praha 1945. 37 s.; Písemný a slohový výcvik v ruštině. I. Ruský pravopisný systém. Melantrich, Praha 1946. 147 s.
Zlatá plaketa J. Dobrovského (1994, In memoriam).
- Československá rusistika, 21, 1976, č. 4; Slovo a slovesnost, 37, 1976, č. 3; Ruský jazyk, 1976/77, č. 1; Hlas pravoslaví, 32, 1976, č. 6 – 7.
Roztoky u Prahy; Praha XIII, Strašnice 120; Praha XVIII, Břevnov, Na rovni 1013; Praha XIV, Nusle, Nad radnicí.
Archiv Akademie věd, f. Slovanský ústav, k. 12; Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 217; Государственный архив Российской федерации, ф. 5765; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Волков, Сергей Владимирович. Офицеры армейской кавалерии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2004; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.