Mitrofan Ivanovič Retivov

V r. 1888 maturoval na gymnáziu v Novočerkassku, v r. 1893 dokončil studium na Lékařské fakultě Moskevské univerzity. Pracoval jako lékař na železnici, v dolech a jako závodní lékař. V letech 1911 – 1919 stál v čele lékařského oddělení Charkovského okružního Tovaryšstva pro pojištění dělníků a úředníků proti nemocem a nešťastným událostem. V r. 1919 pracoval jako primář infekčního oddělení nemocnice Všeruského svazu měst v Charkově. V létě téhož roku vstoupil do Ozbrojených sil Jihu Ruska a sloužil jako lékař v nemocnici gardy Kozáckého pluku. V r. 1920 byl na torpédovém člunu Šarbrok evakuován ze Sevastopolu do Konstantinopole. Žil v Bulharsku a v Belgii, kde pracoval jako lékař. Na začátku 30. let odjel do Jižní Ameriky, v letech 1932 – 1935 sloužil v paraguayské armádě a jako major lékařské služby se účastnil války o Gran Chaco. Před druhou světovou válkou přijel k synům do Československa. Byl předsedou a pokladníkem Svazu ruských invalidů v protektorátu Čechy a Morava. Po válce se vrátil do Argentiny. Je autorem dvou desítek odborných prací.