Jevgenij Jevgeněvič Čirikov
V r. 1916 maturoval na reálném učilišti V. P. Kuzminové v Petrohradě. Studoval v petrohradském Polytechnickém institutu. V r. 1917 byl jako záložník v Novočerkassku, posléze bojoval v Dobrovolnické armádě. Byl těžce raněn, lékaři mu museli amputovat nohu. V červenci 1922 emigroval do Německa. Do r. 1924 studoval v Berlíně, poté odjel do Paříže, kde v r. 1927 získal vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechnika a průmyslová mechanika. V r. 1932 přijel do Československa, od r. 1933 pracoval jako inženýr v Československém rozhlase. V r. 1947 získal sovětské občanství a v r. 1955 se s rodinou vrátil do SSSR. Pracoval jako hlavní zvukař ve filmovém studiu Uzbekfiľm.
Otec: J. N. Čirikov.
Matka: V. J. Čirikova.
Sourozenci: G. J. Čirikov; N. J. Čirikova.
Manželka: Marija Vladimirovna, rozená Popova (1910, Petrohrad – ?; dcera V. D. Popova. Manželství bylo uzavřeno v r. 1933.).
Děti: Jevgenij (1936 – 2019, Minsk, Běloruská republika; inženýr architekt, literární vědec); Marija (lékařka); Vladimir (výtvarník).
Plzeň, Klatovská; Praha XIX, Dejvice, Třída krále Alexandra 17.
Добушева, Марина. Евгений Чириков: Хранитель семейного наследия. In: Русское слово, 2008, № 9
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.