Viktor Alexandrovič Hejmovský

Pocházel ze šlechtického rodu (pův. Heymowski), který pocházel z Polska a usadil se v Rusku. V r. 1915 maturoval na gymnáziu ve městě Arzamas v Nižegorodské gubernii. Na konci r. 1916 vstoupil do armády k dělostřelectvu. V r. 1917 absolvoval zkrácené kurzy na Konstantinovské dělostřelecké akademii v Petrohradě. Za občanské války se účastnil bojů na jihu Ruska jako podplukovník Alexejevské dělostřelecké divize. Společně s armádou byl evakuován v říjnu 1920 na poloostrov Gallipoli, v listopadu 1921 odjel do Bulharska. Živil se jako dělník na železnici a na stavbách v Sofii. Do Československa přijel 10. února 1923. požádal o změnu příjmení z Gejmovskij na Hejmovský. V r. 1928 dokončil studium na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, v témže roce obhájil disertační práci a získal titul RNDr. Po studiích působil na katedře anatomie a fyziologie dobytka a jako asistent na místním úřadě v Ledči nad Sázavou. V r. 1930 odjel s rodinou na Slovensko. V r. 1933 získal československé občanství. Do r. 1938 pracoval jako ekonom v družstvu Silk ve Svatém Martinu u Sence. V letech 1938 – 1939 řídil pobočku Svazu hospodářských družstev v Žilině, v letech 1939 – 1940 řídil zemědělské oddělení oblastní správy v Liptovském Mikuláši. V r. 1940 byl Ministerstvem zemědělství Slovenska pověřen založením Zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného, který následně řídil. V letech 1945 – 1947 byl ředitelem Výzkumného ekonomického ústavu v Bratislavě a v r. 1948 založil Výzkumný ústav zemědělský v Bratislavě. V letech 1958 – 1962 pracoval současně v Kabinetu pro horské a podhorské oblasti Československé zemědělské akademie a ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky. V letech 1965 – 1972 spolupracoval s Výzkumným ústavem výživy. Od r. 1949 byl mimořádným členem Československé zemědělské akademie (1949). Byl členem Národního svazu práce, Jednoty ruských absolventů vysokých škol v ČSR (1926 – 1931), Slovenské jezdecké federace.