Alexandr Dmitrijevič Ščerbačev
Vystudoval petrohradský Pážecí korpus (vojenská gardová škola pro šlechtice; 1916) a od r. 1917 sloužil jako podporučík v gardě Jízdního dělostřelectva. Od listopadu 1917 byl osobním pobočníkem svého otce, bývalého velitele štábu armád rumunského frontu, a generála N. N. Judeniče. V březnu 1918 byl propuštěn do zálohy. V r. 1919 se společně se svým otcem zúčastnil mírové konference ve Versailles. V březnu 1920 odjel do Belgie, kde vystudoval univerzitu v Liege (1924). Do Československa přijel 29. března 1928 a od 1. června téhož roku do 28. února 1930 byl zaměstnán jako konstruktér v pražském ústředí Škodových závodů. Poté byl zástupcem francouzské firmy na výrobu baterek Le Carbone v Brandýse nad Labem. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR. 21. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, krátce zadržen v táboře v Budyšíně a poté deportován do SSSR. Byl vězněn v Moskvě v Butyrce a 8. dubna 1949 odsouzen k dvaceti pěti letům odnětí svobody. Nejprve byl vězněn v Uchtě, později byl převezen do Vorkuty. Zemřel po propuštění z vorkutského gulagu.
Otec: Dmitrij Grigorjevič (1857 – 1932; velitel vojska, generál pěchoty. V emigraci žil ve Francii). Matka: Naděžda Alexandrovna, rozená Marina (1872 – 1962; v emigraci žila ve Francii). Sourozenci: Jekatěrina (Kitti) Vadina (15. 8. 1892, Petrohrad – 3. 5. 1980, Buenos Aires, Argentina; osoba veřejně činná. Manželka A. A. Vadina. Do Československa přijela 1. ledna 1923. Byla členkou Výboru pro pomoc ruským dětem.); Marija Rafalskaja (30. 1. 1903, Petrohrad – 10. 2. 1972, Praha; manželka V. T. Rafalského. Emigrovala společně s rodiči v r. 1919, žila postupně ve Francii, Belgii a ve Švýcarsku. Do Československa přijela v r. 1927. Byla členkou a místopředsedkyní Jednoty slovanských žen a Ruského Červeného kříže. Je pohřbena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.).
Praha XII, Královské Vinohrady, Nerudova 5, Budečská 36.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 263; Státní okresní archiv Plzeň, f. Škodovy závody, os. karta; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Волков, Сергей Владимирович. Офицеры российской гвардии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2002; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].