Nina Alexejevna Rauš fon Traubenberg
(rozená Jevreinova)Provdaná jako: v 1. manželství Jakovleva,
Vystudovala gymnázium M. N. Stojuninové v Petrohradě a Bestuževovy Vyšší ženské kurzy. Během první světové války pracovala jako zdravotní sestra v mobilní nemocnici Kurského zemstva a později v Nemocnici pro důstojníky gardové jízdy v Petrohradě. V letech 1916 – 1917 učila na zemědělské škole ve vesnici Borščeň v Kurské gubernii, v letech 1917 – 1918 vyučovala ruštinu a matematiku na Dívčím gymnáziu O. A. Grakové v Moskvě. Za občanské války pracovala v Murmansku pro Červený kříž. 18. listopadu 1918 emigrovala z Ruska do Norska. Na jaře 1919 působila na frontě u Archangelsku. V r. 1920 odjela do Finska a odtud do Berlína. Do Československa přijelа v r. 1924. Vystudovala Ruský pedagogický institut J. A. Komenského v Praze. V r. 1926 pracovala jako inspektorka mateřských škol v Bulharsku, v r. 1927 žila v Holandsku a od r. 1928 ve Francii. Pracovala jako zdravotní sestra na soukromých klinikách a v ambulanci Ruské společnosti Červeného kříže. Byla pochována na pařížském hřbitově Thiais, později byly její ostatky přeneseny na hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois.
Otec: Alexej Vladimirovič Jevreinov (1852 – 1903; právník). Matka: Antonina (Nina) Vasiljevna, rozená Sabašnikova (29. 10. 1861, Troickosavsk – 11. 7. 1945, Saint-Martin du Touch, Francie; pianistka, vydavatelka. V září 1922 z Moskvy odjela společně se sedmiletým vnukem Rafailem Dmitrijevičem Jevreinovem, synem O. A. Kuftinové-Poluektové, kterého vezla k jeho otci do Německa. Do podzimu 1923 žila v Berlíně, 29. září téhož roku přijela do Československa. Soukromě vyučovala hru na klavír. V letech 1928 – 1930 žila u své dcery v Bulharsku v Sofii, poté odjela do Francie. Byl pohřbena na místním hřbitově v Saint-Martin du Touch nedaleko Toulouse.). Sourozenci: B. A. Jevreinov; V. A. Jevreinov. Manžel: 1. Jakovlev; 2. Konstantin Pavlovič Rauš fon Traubenberg, baron (15. 10. 1879, Ojso v Estljandské gubernii – 12. 3. 1925, Praha; z Ruska emigroval na podzim 1917 do Finska, od r. 1920 žil v Berlíně. Byl předsedou Svazu ruských invalidů v Německu a Výboru pro pomoc nemocným tuberkulózou. Do Československa přijel 11. listopadu 1924, aby se zde léčil s TBC. Manželství bylo uzavřeno v r. 1919.). Děti: z 2. manželství: Nina, baronka (2. 9. 1920, vojenský tábor Tavastehus, Finsko; psycholožka, osoba veřejně činná).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Roztoky u Prahy 22.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 248.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Российская государственная библиотека, Москва 2005; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].