Alexej Vladimirоvič Milaševskij
Vystudoval Jaroslavské Děmidovovo právnické lyceum (1891). Pracoval jako zástupce tajemníka soudu Vladikavkazského okruhu a jako obhájce v Saratově. Byl členem Saratovského městského zastupitelstva a titulárním radou. Před emigrací byl ředitelem saratovského oddělení Moskevské národní banky a od 5. listopadu 1918 ředitelem tifliského oddělení téže banky. Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů). 8. února 1921 emigroval z Gruzie do Konstantinopole, v březnu téhož roku odjel do Paříže, kde působil v Komisi členů Ústavodárného shromáždění. Do Československa přijel v srpnu 1923 společně s J. K. Breško-Breškovskou. Pracoval jako úředník Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) v Užhorodu, spolupracoval s Ekonomickým kabinetem S. N. Prokopoviče. Byl redaktorem novin Dni.
Otec: Vladimir Danilovič (zdravotník). Manželka: 1. ? (zůstala v SSSR); 2. Jelizaveta Ľvovna (učitelka francouzštiny; manželství bylo uzavřeno v r. 1936).
Užhorod; Bratislava; Praha II, Nové Město, Vojtěšská 5; Praha XIX, Dejvice, Krále Alexandra 17.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 231; Archiv Kanceláře prezidenta republiky, f. Kancelář prezidenta republiky; Государственный архив Российской федерации, ф. 5764; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага 1928; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 4. Российская государственная библиотека, Москва 2004; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.