Konstantin Konstantinovič Jordan

Pocházel ze šlechtické rodiny. V dubnu 1915 dokončil studium na reálném učilišti v Gatčině a následující dva semestry studoval v Báňském institutu v Petrohradě. V letech 1916 – 1917 studoval v Důstojnické střelecké škole a zapojil se do bojů první světové války. V letech 1917 – 1918 studoval v Jekatěrinoslavském báňském institutu, v r. 1919 vstoupil do Dobrovolnické armády. 2. listopadu 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, v listopadu 1921 přijel do Československa. V r. 1928 dokončil studium na Vysoké škole báňské v Příbrami. Pracoval nejprve jako volontér v kolkovně v Lázech, v dole Hedvika v Mostě a poté půl roku jako osobní asistent prof. A. I. Glazunova na Vysoké škole báňské v Příbrami. Od září 1928 do listopadu 1929 byl zaměstnán jako referent pro konstrukci a stavbu pecí a pomocných hutnických zařízení v hutní konstrukci strojního oddělení Škodových závodů v Plzni. Zaměstnanecký poměr ukončil na vlastní žádost kvůli cestě do zahraničí. Po návratu pracoval postupně v Ústavu teoretického hutnictví Vysoké školy báňské v Příbrami, v továrně na litou ocel Vítkovického horního hutního těžířství, v laboratoři dolu Zárubek společnosti Severní dráhy Ferdinandovy, kde prováděl analýzu uhlí, a na Ministerstvu veřejných prací v Moravské Ostravě v oddělení zaměřovacích prací. Od března 1932 do října 1934 pracoval ve sdružených firmách Inženýr V. J. Vojáček, Bratři Špačkovi a MOK na regulaci řeky Odry v úseku Bohumín – Koblov. Od 1. června 1935 byl zaměstnán jako konstruktér v pražské pobočce Škodových závodů, v r. 1938 byl přeložen do Plzně. Byl členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR a Jednoty ruských vojenských a národních organizací. Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.