Vsevolod Vladimirovič Svetozarov
Vystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze se specializací na stavby železničních mostů. Byl zaměstnán jako vrchní technický komisař u Ředitelství státních drah. V r. 1948 byl za oddělení IV/2 jmenován členem komise, dohlížející na průběh vypsané soutěže na provedení zemních a přidružených prací železničního spodku pro dílny a část spojovací tratě v Uhříněvsi. Později jako hlavní inženýr Železničních staveb v Praze navrhl pro stavbu železobetonových deskových mostů novou metodu umístění hotových deskových nosných konstrukcí o váze do 100 tun za pomoci lokomotivních parních jeřábů o nosnosti 50 tun. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: V. N. Svetozarov. Matka: Konkordija Michajlovna (2. 8. 1887, stanice Urjupinskaja v Oblasti vojska Donského – 1969, Praha; pedagožka. V dubnu 1920 byla evakuována ze Sevastopolu do Konstantinopole. Učila na Ruském gymnáziu Všeruského svazu měst, se kterým na konci r. 1921 přijela do Moravské Třebové.). Sestra: N. V. Baleková. Manželka: Jelena Ivanovna, rozená Jakuševa (10. 6. 1911, Omsk – 7. 3. 2003, Praha; lékařka). Děti: Věra (1942 – 2007; lékařka).
Čestný odznak za pracovní obětavost (1948).
Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).
Zapomenuté železniční projekty II. – nové dílny budou v Uhříněvsi. In: https://www.koridory.cz/zapomenute-zeleznicni-projekty-ii-nove-dilny-v-… [on-line].