Ivan Davidovič Grimm

* 4. 11. 1891 Petrohrad, † 12. 9. 1971 Perth, Austrálie
právník, církevní a veřejný činitel

V letech 1901 – 1909 studoval na petrohradském gymnáziu. V r. 1913 dokončil studium na Právnické fakultě Petrohradské univerzity. V září 1915 byl mobilizován, absolvoval Pavlovské vojenské učiliště a od r. 1916 sloužil v záložním gardovém praporu Pavlovského pluku. Po Říjnové revoluci se podílel na ilegální protibolševické činnosti (díky padělaným dokumentům získal práci ve státním archivu. Od konce r. 1918 sloužil v Dobrovolnické armádě v Pavlovském praporu 2. kombinovaného gardového pluku. V listopadu 1919 byl raněn a evakuován do Oděsy, na konci ledna 1920 do Konstantinopole, odkud do tábora na Velkém ostrově (Princovy ostrovy). Na jaře 1920 se z Princových ostrovů vrátil do Konstantinopole, kde pracoval jako vychovatel v rodině Redkobuzových. V létě 1920 odjel do Sofie. Byl zaměstnán v redakci novin Rossija. Od prosince 1920 žil v Helsinkách, kde spolupracoval s redakcí novin Novaja Russkaja žizň. V červnu 1922 přijel do Československa. Učil občanské právo na vysokých školách, spolupracoval s Ekonomickým seminářem P. B. Struveho. Byl členem Ruského vševojenského svazu. Publikoval v pařížských novinách Vozroždenije. V září 1927 odjel s rodinou do Estonska, v r. 1928 se stal docentem dějin právní a státní filozofie na univerzitě v Tartu. V r. 1937 odjel do Lotyšska, v letech 1941 – 1944 byl členem vedení Lotyšské pravoslavné diecéze. V r. 1944 odjel do Německa, kde spolupracoval s hnutím generála A. A. Vlasova (byl velitelem právnického spolku KONRu),později odjel do Austráliee.

Rodinní příslušníci

Otec: D. D. Grimm. Matka: Věra Ivanovna, rozená Ditjagina (1858, Moskva – 2. 3. 1930, Tartu, Estonsko). Manželka: 1. Marija Vladimirovna, rozená Maksimova, ve 2. manželství Karamzina (19. 1. 1900, Petrohrad – ?; v květnu 1921 emigrovala do Finska, od r. 1922 žila v Československu. Manželství bylo uzavřeno v červnu 1922 v Helsinkách, v r. 1929 bylo rozvedeno.); 2. Nataľja Vasiljevna, rozená Maslova (manželství bylo uzavřeno v r. 1931). Děti: z 1. manželství: Konstantin (31. 3. 1923, Praha); z 2. manželství: Alexej (19. 1. 1933, Tartu); Olga ( 24. 7. 1936, Tartu).

Vyznamenání

Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a mašlí; Řád sv. Anny 4. třídy s nápisem Za chrabrost.

Adresa

Praha XIX, Bubeneč 505, K Zeměpisnému ústavu.

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 200.

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Волков, Сергей Владимирович. Офицеры российской гвардии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2002; Русская Эстония. In: www.russianestonia.eu/index.php [on-line].

Autoři záznamu Hašková Dana