Alexandr Jegorovič Malachov
Maturoval na Lomonosovově gymnáziu v Archangelsku. Ve studiích pokračoval na Přírodovědecké fakultě Moskevské univerzity, z politických důvodů však byl vyloučen. Založil Svaz smolařských artělů spotřebitelských spolků a další družstev Važské oblasti. Redigoval časopis Važskaja oblast a noviny Volja Severa. Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů; 1917), Všeruské Rady družstevních sjezdů a vedení družstevníků v Moskvě (1919). V r. 1919 uprchl před politickým pronásledováním do Polska, odkud do Anglie. V Londýně byl členem ústředního vedení ruských družstev a podílel se na založení londýnské pobočky Moskevské lidové banky. V r. 1921 přijel do Československa. Podle některých pramenů byl ministrem průmyslu v tzv. Ruské zahraniční vládě. Byl ředitelem ruské části Všeslovanské družstevnické komory, členem rady Ruského institutu zemědělského družstevnictví v Praze a jedním ze zakladatelů Svazu hospodářských a úvěrových družstev na Podkarpatské Rusi (1924). Od r. 1925 řídil Karpatoruský zemědělský svaz majitelů sadů. Byl členem redakce mukačevských novin Seľskij gospodar’. Zapojil se do činnosti československého družstevního hnutí. Na Podkarpatské Rusi se neúspěšně pokoušel o podnikání. Přátelil se s J. K. Breško-Breškovskou, J. J. Lazarevem a manželi Archangelskými. V r. 1929 odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Pracoval jako knihovník v Institutu pro výzkum Ruska v Bělehradě a v Skopje. Byl členem redakce časopisu Russkij archiv. Zabýval se výrobou pryskyřic a terpentýnu. V r. 1944 pomáhal partyzánům J. B. Tita. Po válce získal sovětské občanství. V r. 1947 se vrátil do Československa, žil u dcery v Mostě. Byl pohřben na mosteckém hřbitově.
Otec: Jegor Alexejevič (1847 – 1924; písař). Matka: Ustiňja Vasiljevna. Manželka: Jevdokija Andrejevna, rozená Sujetina (1883, Dolmatovo v Šenkurském újezdu v Archangelské gubernii – 1952, Most; v r. 1922 nelegálně opustila Rusko, v r. 1923 přijela do Československa). Děti: G. A. Malachov; L. А. Malachov; Alexandr (1906 – 1995, Ufa; geolog, absolvent pražského ruského gymnázia); Vjačeslav (1907 – 1967, Kvasilov, SSSR; v r. 1922 nelegálně opustil Rusko, v r. 1923 přijel do Československa. Studoval na pražském Ruském reálném reformním gymnáziu a na ruské Automobilové a traktorové škole. Za druhé světové války žil na území Jugoslávie, po válce se vrátil do SSSR.); Gali, provdaná Valná (1911 – 2009, Most; lékařka. V r. 1922 nelegálně opustila Rusko, v r. 1923 přijela do Československa. Vystudovala Ruské reálné reformní gymnázium v Praze a Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy; studium dokončila v r. 1937. Za války pracovala v nemocnicích v Litomyšli a Ústí nad Labem, po r. 1945 v nemocnici v Mostě.)
Русская кооперация и коммунисты. Славянское издательство, Лондон – Прага, 1921. 114 c.
Ruskoje; Mukačevo; Praha XIII, Strašnice, Průběžná 1; Most.
Národní archiv, f. Valná Gali, MUDr.; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Шелохаев, Валентин Валентинович. Энциклопедия русской эмиграции, РОССПЭН, Москва 1997; Овсякин, Евгений. Судьба первого шенкурского кооператора (Из истории семьи Александра Малахова). In: Важский край, 2003, №№ 26, 27.